Ladislav E. Berka, František Drtikol, Jaromír Funke, Alexandr Hackenschmied, Václav Chochola, Václav Jirásek, Běla Kolářová, Emila Medková, Adolf Novák, Ivan Pinkava a spousta dalších fotografů...
tak špálovka nezklamala! je to skvělá výstava. líbí se mi, že pan kurátor necpe žádný text navíc, nechá jednoduše fotografie na diváka působit a neubíjí jej statěmi poučného čtení. skočím tam asi ještě jednou. jen tak. pokochat se. bohužel o růženě se to moc říci nedá - výstava mě dost zklamala. jen jedna alobalová koláž, jinak povětšinou fotokopie jejích děl nebo častěji těch, jež ji ovlivnili - marineti, balla, gončarová, larionov, stravinskuj... asi mám vysoké nároky, povětšinou se soukromí majitelé brání cokoli půjčovat, ale přesto...
tak to jsem ráda, taky jsem ze špálovky byla nadšená. ale růžena se mi náhodou taky líbila...totiž on je problém v tom, že spousta jejích děl je nedochovaná, 10 let to dávala alena pomajzlová dohromady a tohle je výsledek...vlastně růženu vůbec nikdo nezná a bylo asi dost těžký se o ní vůbec něco dozvědět. ale nakonec mě to teda docela dostalo, ten její rozsah známostí a vlivů, to, jak ji všichni adorovali a pak ze dne na den byla úplně neznámá... její duchovní malby mě moc nebraly, ale ten marinettiho portrét byl ohromně pulzující, takový živoucí...podařilo se ji skvěle propojit ruské barevné a italské futuristické vlivy, mi přijde. u nás v tý době běžel snad nějakej naivismus nebo přežitej kubismus a růžena tvořila informelní koláže! pro mě je to frajerka no.
pravdu díš, růženin portrét marinettiho je špice, stála jsem před ním pěknou dobu. a s těma vlivama je to dost zajímavý, sotva se dostala do jiné země, již při ní stály docela významné osobnosti...škoda tedy, že se zachovalo jen tak málo věcí.
výstava, na kterou se třesu jak malý dítě... tak doufám, že nezklamou.
OdpovědětVymazatfunke, drtikol a hackenschmied, johohoo. klári, 1. červenec si zapiš do diáře!
no tak to je jasná věc! nedočkavě odpočítávám každý den...
OdpovědětVymazattak špálovka nezklamala! je to skvělá výstava. líbí se mi, že pan kurátor necpe žádný text navíc, nechá jednoduše fotografie na diváka působit a neubíjí jej statěmi poučného čtení. skočím tam asi ještě jednou. jen tak. pokochat se.
OdpovědětVymazatbohužel o růženě se to moc říci nedá - výstava mě dost zklamala. jen jedna alobalová koláž, jinak povětšinou fotokopie jejích děl nebo častěji těch, jež ji ovlivnili - marineti, balla, gončarová, larionov, stravinskuj... asi mám vysoké nároky, povětšinou se soukromí majitelé brání cokoli půjčovat, ale přesto...
tak to jsem ráda, taky jsem ze špálovky byla nadšená. ale růžena se mi náhodou taky líbila...totiž on je problém v tom, že spousta jejích děl je nedochovaná, 10 let to dávala alena pomajzlová dohromady a tohle je výsledek...vlastně růženu vůbec nikdo nezná a bylo asi dost těžký se o ní vůbec něco dozvědět. ale nakonec mě to teda docela dostalo, ten její rozsah známostí a vlivů, to, jak ji všichni adorovali a pak ze dne na den byla úplně neznámá... její duchovní malby mě moc nebraly, ale ten marinettiho portrét byl ohromně pulzující, takový živoucí...podařilo se ji skvěle propojit ruské barevné a italské futuristické vlivy, mi přijde. u nás v tý době běžel snad nějakej naivismus nebo přežitej kubismus a růžena tvořila informelní koláže! pro mě je to frajerka no.
OdpovědětVymazatpravdu díš, růženin portrét marinettiho je špice, stála jsem před ním pěknou dobu. a s těma vlivama je to dost zajímavý, sotva se dostala do jiné země, již při ní stály docela významné osobnosti...škoda tedy, že se zachovalo jen tak málo věcí.
OdpovědětVymazat