Brno

Wannieck Gallery

Česká malba generace 80. let nemohla být vystavena v lepším prostoru. Velmi povedeně zrekonstruovaná tovární hala nabízí takové autory, jako je třeba Vladimír Merta, Jiří David, Vladimír Kokolia, Tomáš Císařovský, Daniel Balabán a mnoho dalších, přesně tak, jak je to nejlepší. Nevsazuje jejich obrazy do žádného zbytečného kontextu, nechává je promlouvat samy za sebe. Protože ačkoliv tyto umělce spojuje stejná doba, každý ovlivněn něčím jiným tvoří úplně odlišně a pokládá odlišné otázky.

Kamil Lhoták v Moravské galerii

"Tato výstava je etudou na téma "paralelního světa", jež svým dílem zkoumal i vytvářel Kamil Lhoták, od jehož smrti uplynulo v říjnu 2010 dvacet let. Projekt se vrací k významnému - a stále nedoceněnému - malíři, který se ztracenou důvěrnost lidské vzájemnosti pokusil divákovi zprostředkovat návratem k věcem kolem nás. Lhotákovu "útěchu z techniky", jejíž nejsilnější příklady pocházejí z období druhé světové války, nejistot konce čtyřicátých a temna padesátých let, představujeme tak trochu jako kompenzační bdělý sen, jehož smyslem je udržet ve hře lidskou důstojnost a naději. Podtitul výstavy odkazuje k žánru filozofické rozpravy ukotvenému v římské tradici Senekou a naplno realizovanému Boëthiem, aby se v českém prostředí příznačně naplnil u Emanuela Rádia na prahu druhé světové války, a chce poukázat na terapeutický moment Lhotákovy tvorby, která v době kataklyzmat a zneužití civilizačního pokroku tematizuje stále působivé kouzlo raných technických vymožeností a splněného snu o létání a pohybu bez námahy. Vyprávěním o věcech či dopravních prostředcích dílo Kamila Lhotáka vypovídá o útěše jako bytostné potřebě člověka, který ví o svém smutku a ztracenosti ve světě. Mnohé kolem nás i v nás se od dob umělcova zrání změnilo. Technika i smutek zůstaly. Jenom potřebnou útěchu nahradil spektákl." (doprovodný text na výstavě)
Výstava to byla akorát dlouhá, mile doplněná hmotnými motivy z Lhotákových obrazů, no a taky prostě Kamil Lhoták, že jo...

Ještě "novinky" z brněnského veřejného prostoru, posuďte sami...

Mozart před Redutou od Kurta Gebauera

Spravedlnost na Moravském nám. od Mariuse Kotrby

A jak to vypadá, když je o kulturní dědictví dobře postaráno...

funkcionalistická kavárna Era z roku 1928 v rekonstrukci

...a když ne...

hotel Avion od Bohuslava Fuchse z r. 1928

Z Prahy do Brna to je sice kus cesty, ale určitě to stojí za to, takže kdybyste náhodou neměli o víkendu co dělat, tak neváhejte a jeďte.
Mějte se hezky!