Tak doufám, že jste se byli všichni podívat v DOXu na letošní finalisty. Musím říct, že vybraní umělci mě opravdu nadchli. Poslední ročníky byly totiž spíše ve znamení podivného konceptuálního umění, kdy výtvarník tvořil pro sebe a pro hrstku zasvěcenců. Toto elitářské ovzduší letos rozvířila nová krev z Východu a návrat ke klasice- malbě. A tak se ani nemůžu rozhodnout, koho bych tipla za výherce. Vyhlášení se koná už příští týden v úterý, tak snad to do tý doby vydržim.
A koho bych vybrala já? Jiří Franta s Davidem Böhmem jsou pro mě sympatická dvojka, jejichž dílo se lehce pohupuje na hraně fascinace a líbivosti. Václava Magida nemám moc ráda od té doby, co se vykálel ve Veletržním paláci. Myslím, že nesouhlasit s Knížákem se dá i civilizovaně. Magidovo leporelo mi přijde asi ze všech děl nejslabší. Jakub Matuška vytvořil obrazy plné srozumitelného chaosu, kde skvěle použil "ikonografii" street-artových prostředků, a tak mají jeho obrazy svůj jedinečný náboj. No a pro Vasila Artamonova, Alexeye Klyuykova a Alici Nikitinovou mám takovou osobní slabost. Když někdo vědomě navazuje na Kazimira Maleviče, kterého navíc očividně chápe a rozumí mu, tak určitě nemůže být vedle. A asi bych cenu dala Klyuykovovi s Artamonovem. Jejich dílo je velmi osobní, ačkoliv to tak zprvu nevypadá, a mají co říct. Ale neptejte se mne, jestli jsem je úplně pochopila. To je běh na dlouhou trať, a tak to u těch nejlepších děl vždycky bývá.
Do toho DOXu určitě zajděte. Spolu s finalisty tam momentálně probíhá výstava umělců, kteří Cenu v minulých letech (1990-2009) vyhráli, a myslím, že to srovnání opravdu stojí za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat