Nuda v Praze

Kromě pár festivalů, o kterých pohovořím v dalším příspěvku, je to teďka v Praze z výstavního hlediska, slušně řečeno, pěkný nůďo.
Adéla Babanová ve Švestce předvádí jakési mystifikační kreace, od dob Jiřího Černického, nic nového pod sluncem. I když se člověk opravdu snaží na výstavě prožít touhu umělkyně vyprávět své tajemné příběhy, ve skutečnosti hned, jak za vámi zaklapnou dveře galerie, zamlží se vám v hlavě a těžko říct, co si z výstavy odnesete.
Podobně rozpačitý pocit jsem měla i z výstavy Pavla Baňky ve Špálovce, který si zase dal za úkol vytvořit důstojný komentář k dějinám a současnosti fotografie. Laťka poněkud vysoko mířená, není-liž pravda? Spíše než k dějinám, přišlo mi, směřuje výstava k interpretaci, co to vůbec fotografie je, proč patří mezi výtvarná umění a k čemu může sloužit. Možná takovému pocitu napomáhají i citace z knihy O fotografii od Susan Sontag, které jsou v instalaci použity.

baňka: černý kůň, černá noc (bílý kůň, bílý den), 2011

baňka: abstrakce XI, 2005

Stejně jako fotografie dávají lidem imaginární vlastnictví nereálné minulosti, pomáhají jim také přivlastnit si prostor, v němž se cítí cize. (Susan Sontag: O fotografii)

A do třetice, výstavu Nové ve starém prodloužila Fragnerka až do této neděle! Vskutku přínosný projekt o stavu současné architektury, o tom, jak se daří a nedaří stavět nové budovy ve staré zástavě, o osvícených a neosvícených lidech na radnicích, o vkusu a nevkusu, prostě o všem možném. Příkladů je tam opravdu dost na zamyšlení, tak si to nenechte utéct.

Adéla Babanová v Galerii Jiřího Švestky (16. 9. - 27. 10. 2011)
Pavel Baňka v Galerii Václava Špály (9. 9. - 30. 10. 2011)
Nové ve starém v Galerii Jaroslava Fragnera (prodlouženo do 9. 10. 2011)

Mějte se fajn!
a