12/28/2010

3 vernisáže, 3 výstavy, 3 otazníky

Po delší odmlce jsem se rozhoupala k napsání pár postřehů z uplynulého měsíce. V prosinci bylo ve výtvarné scéně docela živo. Ale hlavně bych chtěla připomenout 3 výstavy, které vyvolávají mnoho otázek. Jedna z nich je, zda vůbec stojí za navštívení.
Jsou to


Start Point probíhal nejprve v GASKu v Kutné Hoře, kde se mu dostalo důstojných výstavních prostor. Byl vytvořen obří katalog a v Lidových novinách se o této výstavě dokonce objevil malinký sloupek. Ticho a rozpačitost obklopily tento projekt. Schválně jestli víte, kdo vyhrál hlavní cenu? A výherce Ceny Jindřicha Chalupeckého si pamatujete? Proč u nás neprobíhá o laureátech prestižních cen diskuze stejně jako v Británii o letošní výherkyni Turner prize? Zde se můžete podívat na vítězné dílo Susan Philipsz a sami se zamyslet nad tím, čím přispívá k současnému umění.
Zrovna soutěž Start Point je ukázkou toho nejsoučasnějšího ze současného umění. Přehlídka mladých umělců z celého světa. Pokoušet se jejich díla nějak škatulkovat je, myslím, opravdu ztrátou času. Výstava v NTK probíhá až do 8. ledna. Otázkou zůstává, jestli i samotná výstava není ztrátou času, právě kvůli absenci výrazného talentu a pluralitě témat.
I další výstavu jsem shlédla v podobě vernisáže, v touze dozvědět se co nejvíc a pochopit. Kurátoři Galerie Školská 28 si za cíl výstavy U dUbU tU bUdU vytyčili vytvoření "obousměrné spojnice mezi dvěma polohami uměleckého zkoumání textu jako média: vizuální poezií a konceptuálním umění."(citováno z katalogu výstavy) Kurátorům se podařilo dát dohromady mnoho výborných umělců v čele se Zbyňkem Baladránem, Ladislavem Nebeským, Janem Šerých, Jiřím Valochem ad. Celá expozice na mě ale působila zmateně a nepochopitelně. Otázkou však je, co tím chtěl autor říct?
A poslední výstava. Až do konce ledna se můžete zajít podívat do Fragnerky na manžele Machoninovi. Vernisáž se konala minulé úterý v takovém trošku vánočním duchu, dokonce za přítomnosti Věry Machoninové. Všichni opěvovali betonové kolosy a jedinečnost budov. Já ale stále nemůžu i přes krásný autorský design a působivé interiéry odpustit budovám (vyjma OD Kotva) jejich nesmlouvavost a agresivitu. Pořád nějak mi tam něco nesedí. A přitom mám brutalismus v určitých podobách (jako Pragera nebo Louis Kahna) ráda. Ale do GJF zajděte, ze všech tří výstav na Machoninovi určitě.

a

Žádné komentáře:

Okomentovat