Není úplně obvyklé, aby se v galerii moderního umění vystavovaly středověké deskové obrazy. A není obvyklé, aby se v předvánočním čase soustřeďovala pozornost na výjevy s utrpením Krista. Proč vystavovat oltářní obrazy v galerii spolu s moderními obrazy, když se díla nedají porovnávat ani stejně vnímat?
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem se rozhodla vystavit roudnický Pašijový cyklus, soubor dvanácti kompletně dochovaných pozdně gotických maleb z roku 1522, především jako završení jubilejního roku galerie.
Nejstarší mimopražská veřejná galerie totiž letos slaví své sté výročí existence. Celý rok se galerie ohlížela za vlastní historií, nejprve připomněla mecenáše Augusta Švagrovského, v létě vystavila retrospektivu Antonína Slavíčka, výstavou Vzpomínka na 1.mezinárodní malířské symposium Roudnice '70 vyzdvihla období šedesátých a sedmdesátých let (tohoto symposia se mimo jiné zúčastnil Václav Boštík či Otakar Slavík). www.galerieroudnice.cz
Nově restaurovaný pašijový cyklus od saského malíře Hanse Hesseho vznikl patrně v Annenbergu a do Čech se dostal prostřednictvím katolického kupce, neboť v Sasku již začala plně vítězit víra reformace. Obrazy byly znovunalezeny roku 1764 na půdě knížecí jízdárny (v prostoru dnešní galerie) a poté darovány rodem Lobkowiczů roudnickému chrámu Narození Panny Marie. Výstava prezentuje restaurátorské práce z let 2006 až 2009 a možnou podobu řazení jednotlivých desek na oltáři.
Vernisáž této výstavy mě nadchla. Nejen její pestrý program (krátká přednáška o historii Pašijového cyklu od prof. Jana Royta, hudební doprovod – Janovy a Matoušovy pašije od J.S.Bacha), ale hlavně prostory galerie, která má kvůli svému původnímu účelu (konírně) zaklenutý vysoký strop. Nebrání nám představě chrámového prostoru, do kterého obrazy bezpochyby patří. Oltářní desky se zlatým pozadím (občas i plastickým tvarováním, připomínajícím mistra Teodorika) působí na diváka v galerii stejně jako v kostele. Nevyhneme se posvátné úctě, jak díky jemné kráse obličejů, stáří a velikosti obrazů, tak kvůli zobrazení Kristova utrpení kapkami krve po celém těle.
A pokud vás výstava neláká, nevadí, Roudnici stojí za to navštívit i jen tak na malý sobotní výlet...
kj
Žádné komentáře:
Okomentovat