Kromě jeho nejslavnějších kousků, jakými bylo rozbíjení starodávné vázy z dynasite Han nebo výstava v Tate Modern, která zahrnovala miliony ručně malovaných keramických slunečnicových semínek, se dozvídáme o jeho politických aktivitách- například již téměř dva roky shromažďuje jména obětí zemětřesení v provincii Sečuán, při kterém zemřelo na desítky tisíc lidí. Jedná se o činnost, kterou by měla mít na starost spíše čínská vláda, ta však neštěstí víceméně ignoruje.
 |
| rozbíjení vázy z dynastie Han, 1995 |
 |
| Tate Modern, od 12. října 2010 do 2. Května 2011 |
Ai Wei Weiovou zbraní proti systému byl až donedávna hlavně Twitter, kde denně informoval o všem, co se kolem něj děje, vkládal na něj fotky a kritizoval konkrétní policisty a úředníky. Internet je pro něj místem svobody, kde každý může vyjádřit nahlas své myšlenky a za to by neměl být trestán. Všechny své akce Ai Wei Wei neúnavně dokumentoval, natáčel a fotografoval. Věřil, že se tak jeho slovo pomocí internetu dostane k co nejvíce lidem, kteří touží stejně jako on po změně čínské politické situace. K tomu je třeba také počítat četné rozhovory, které poskytoval novinářům ze všech možných zemí.
V loňském roce, v březnu 2011, byl však Ai Wei Wei zatčen a po několik měsíců vězněn na neznámém místě. Po celém světě se strhla vlna odporu, mnoho lidí volalo po osvobození. Když ho po 81 dnech pustili na svobodu, jednou z podmínek propuštění byl zákaz podávání rozhovorů a vůbec omezení všech jeho internetových aktivit. Jinak vřelý a výřečný Ai Wei Wei v dokumentu odmítá s kýmkoliv mluvit a na celý rok se vlastně uzamyká do mlčení. Je to trochu smutný pohled.
Každopádně v červnu 2012, rok od jeho propuštění, je Ai Wei Wei všech těchto podmínek zproštěn. Do Guardianu napsal poměrně zajímavý článek, kde píše o uvěznění a lituje roku, kdy musel mlčet. K přečtení zde.
Ai Wei Wei je vlastně nesmírně zajímavý umělec. Jeho aktivity jsou až na hraně disidentských aktivit, které možná ani za umění prohlásit nejde, přesto však jde o poměrně úspěšnou a provokativní kritiku, na kterou slyší i zahraničí. Ve svých dílech většinou čerpá z čínské tradice, ve svém přístupu k ní je však docela radikální- uznává ji a přijímá ji, na druhou stanu však jasně říká- "miluji tuto kulturu, ale já se chci osvobodit od tradice a přijít s něčím novým".
Ou, je toho ještě tolik, Ai Wei Weiovo dílo je nesmírně zajímavé a inspirativní, ale už jsem toho napsala dost.
Dokument "Never Sorry" vážně doporučuju, jeho stránky najdete zde; video, kde Ai Wei Wei vypráví o výstavě Sunflower Seeds v Tate Modern zde.
A taky...málem jsem zapomněla...musim se pochlubit, že jsem letos jedno Ai Wei Weiovo dílo vlastně viděla...v Hyde Parku funguje Serpentine Gallery, která kromě výstav současného umění každý rok povolá jednoho světoznámého architekta, aby u galerie postavil pavilon, jehož trvání je vždycky něco kolem půl roku. Od roku 2000 se na této drobné stavbičce už vystřídala jména jako Zaha Hadid, Daniel Liebeskind, Toyo Ito, Oscar Niemeyer, Alvaro Siza, Rem Koolhaas, SANAA, Jean Nouvel, Peter Zumthor a další... A letos měli pavilon na starosti Herzog & de Meuron s Ai Wei Weiem. Jo, za tímhle projektem, myslím, stojí Hans Ulrich Obrist, ale o tomhle chlapíkovi zase jindy.
A tady už fotky z Hyde Parku a mějte se krásně!
když jsem byla minulý rok v londýně, viděla jsem tam "zbytek" jeho semínek a ohromně mě nadchnul. Ale viděla jsi jeho gangnam style? http://www.youtube.com/watch?v=n281GWfT1E8 byla z toho velká věc, anish kapoor hned udělal "gangnam for freedom" - http://www.youtube.com/watch?v=tcjFzmWLEdQ a já si nemůžu pomoct a přijde mi to celé takové laciné. i do ai wei weie. vzít si gangnam style a tancovat s pouty. možná je to ale jenom tím, že už nemůžu tu melodii ani slyšet.
OdpovědětVymazatjo jo :D když o tom psali v říjnu v Hospodářkách (http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-58132750-cinsky-disident-aj-wej-wej-trsa-v-parodii-na-korejsky-hit-gangnam-style-podivejte-se), tak se mi tomu nechtělo moc věřit. ale wei wei k tomu doplňoval, že se mu líbí určitá svoboda projevu, která mu v číně chybí... no, každopádně je to trochu ujetý, čeho se zase umělecká scéna chytla. ale anish kapoor je v tom videu rozkošnej, to se musí říct :DD
OdpovědětVymazata máš weiovo semínko? lidé je prej v tate regulérně rozebírali, to mi přišlo taky docela vtipný.
jejda nemám, ale chtěla bych ho moc a moc! ani mě to nenapadlo, že by se dalo jedno vzít. (a to jsem čech) ne, trochu to chápu, že mu třeba v číně může připadat gangnam style jako uplně něco jiného než nám, kteří jsem (kéž by se dali mazat vzpomínky) viděli madonnu na všech čtyřech pod tím korejským sypmaťákem. písnička byla legrace, ale já asi nějak ve svém konzervativním duchu nemůžu překousnout, že se z ní udělá volání po svobodě. a to ani s velmi roztomilým anishem (máš uplnou pravdu) a ani - a možná spíš právě proto - na galerijní půdě.
OdpovědětVymazatno to jo...ale ai wei wei je úplně jinej typ umělce, než jaké adorujeme my...to jsem pochopila hlavně po tom, co jsem viděla ten dokument. a taky jde vlastně o docela jinou kulturu.
OdpovědětVymazatjemu jde hlavně o to, aby byl viděn a slyšen, jde mu o zpopularizování svých činů (to slovo "pop" je zásadní), protože jeho umění je angažované a kritizující, a on CHCE, aby o něm každý věděl. takže docela chápu, proč se chytl zrovna týhle šílenosti.
a nakonec...když vidím to video už asi potřetí, tak mi najednou přijde docela vtipný...jak tam tak rozjuchaně tančí a kroutí nad sebou poutama, tak to vypadá i docela spontánně a osvobozujícně...obzvlášť po tom, když vidíš v tom dokumentu, co pro něj slovo "svoboda" opravdu znamená.