A zase ten Chalupecký...

Není to tak dávno, co Ther čeřil vody svou Wandernde Sternlein, a už tu máme zase další fnalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Žádné mohutné překvapení se nekoná, Cena dál uhání ve vyjetých šovinistických kolejích, avšak! protentokrát najdeme mezi letošními finalisty alespoň jednu ženu.
Je jí Adéla Babanová, který je už sice něco přes třicet, ale ještě to pořád stíhá, a má rozhodně můj hlas, což určitě znamená mnoho. Ale když loni nedostala tu Cenu 333, tak bych jí to s Chalupeckým vážně přála. Ve videích, kde pracuje s profesionálními herci, si pohrává s myšlenkou nesmrtelnosti umělců a postav, které žijí stále dál pomocí legend a příběhů. Ale zároveň si dělá i docela legraci z uměleckého světa a vůbec ze všeho možnýho. Pěkný video o její tvorbě najdete na Artyčoku.
Jenže zároveň i dost fandim Frantovi s Böhmem, kteří jsou ve finále CJCH už potřetí a Jiří Franta už má teda s věkem dost namále, tak bych jim to hochům přála, ale kresba to měla vždycky těžký. Letošní porotu zaujalo  jejich "obsesivní zaujetí pro hledání kresby v jejích nejrůznějších manifestacích a utajeních" a taky se jim líbila jejich letošní výstava ve Švestce. Taky se mi moc líbila, ale co na tom.
Vladímira Houdka teda neznám, ale mezi finalisty je jediný malíř, aby se neřeklo. Jenže ono se stejně nic neřekne, malíři to maj na Chalupeckym ještě těžší než kreslíři. Vybrán byl pro svůj neomodernismus v malbě, to je fakt důvod. Neomoderní je dneska všechno, i obrazy v Ikee.
Tak abychom to zkrátili, Richard Loskot si hraje se světlem a Jiří Thýn zase s fotografiemi. A u obou je často složitý pochopit, co chtějí divákovi sdělit, ale to asi nikoho netrápí. Mě teda jo, ale to asi porotu taky moc netrápí. Mimochodem, mezi sedmi porotci jsou jenom dvě ženy, tak není pak divu, že to vypadá, jak to vypadá.

a ještě fotečka finalistů, zleva: houdek, loskot, thýn, babanová, franta, böhm

A že nejsou dobrý mladý ženský umělkyně, není pravda. Přesvědčit se o tom můžete na klauzurách na AVU, který začínají tuto sobotu 16 6. a potrvají až do pátku 22. 6. Doporučuji Rónův sochařský ateliér, tam jsou skoro samý ženský a některý věci jsou opravdu povedený, rozhodně to stojí za vidění.
A pak si ještě musíte zajít na Typlta do Městský knihovně, ale o tom zase jindy.
A ještě jsem vám neprozradila, že společná výstava finalistů CJCH bude letos v Brně a vyhlášení v Huse na provázku, to je pěkné, jak je to nepragocentrické... ale tak alespoň se zase podíváme do Brna, nevadí.

Mějte se krásně!
a