Bez popisek ani kuře nehrabe

Galerie Václava Špály byla vyklizena po minulé výstavě šílené "Bude konec světa" komise a dostal zde prostor Jan Merta, jehož Liberec bylo možné vidět loni na podzim v Topičově saloně. Na bílých stěnách ve Špálovce vystavuje v příjemné nepřehuštěné atmosféře svá rozměrná plátna, která vyobrazují "skličující banalitu" a jež sjednocuje "Mertův usebraný a výtvarně bohatý i vycizelovaný projev" (Jiří Přibáň: Obrazy české postmoderny). Na jednu stranu klidné portréty, na druhou stranu zneklidňující abstrahované postavy, které nemůžeme prohlédnout. Cítíme jejich přítomnost, ale podoba vnitřního dialogu umělce se sebou samým nám z pochopitelných důvodů uniká. Je to jenom škoda. V Topičově saloně byly k některým obrazům vysvětlující popisky, které čtení obrazu výrazně pomohly. S tím se ale v Špálovce nesetkáme. Tak si alespoň můžeme významy domýšlet a vymýšlet.

jan merta: adriena

Kdo zná prostory galerie Jiřího Švestky, může ho nová výstava vcelku pobavit. Nebo alespoň mě bavila hodně. Jiří Franta a David Böhm pozměnili její prostory k obrazu svému, a vznikl tak rozsáhlý labyrint, který si můžete procházet pořád dokola a hledat v jejich kresbách vlastní asociace a bavit se nenápadnými nápady a jejich skvělými videy, kde si pohrávají s automatickou kresbou a kreslení si všemožně znesnadňují- buď visí ve vzduchu nebo se vzájemně omezují s dalšími umělci (viz poslední video na výstavě). Švestku rozhodně doporučuju, nudit se nebudete. Akorát zde platí to samé co u Špálovky. Popisky sice nejsou nijak esteticky krásné, chápu, ale usnadní orientaci a pomůžou pochopení děl. Kdybych neznala jejich performance z dřívějška, byla bych u většiny docela nametená, ale tak třeba to nechává diváka, aby si hledal smysl videí sám, třeba. Kdo ví.

Jan Merta: Mým pražanům k šedesátinám v Galerii Václava Špály (15. 3. - 29. 4. 2012)
Franta a Böhm: Echolog v Jiří Švestka Gallery (4. 4. - 5. 5. 2012)

a