méně výstav a více umění: Konec Konce a tak podobně

Už za dva týdny (přesně 25. září) končí výstava v Městské knihovně Konec avantgardy?, kterou vřele doporučuji. Výstava je to dlouhá a náročná, jako ostatně vždy v Městské knihovně, ale naprosto skvěle mapuje období let 1938-1948 a první místnost plná skličujících obrazů, hnědých tónů a citátů od Černého a Blatného je velmi trefným vyobrazením dobové nálady.

Teď někde tam až

tam až v Svobodě

a už bez strachu

hoden údělu svého

jako málokdo

maluje nedočkavě

konečný modrý obraz

(František Halas, Zpívala za ním kdejaké věc, 1. pol. 40. let)

františek hudeček, noční chodec, 1944

Nad městem letěly šaškovy střevíce,

překrásně letěly jako dva tažní ptáci

do krajin za mořem, z nichž se už nevrací.

Jestli jsem miloval, pak podzim nejvíce.

Pod nebem naděje stál se mnou Andersen

a hleděl na husy, jak odlétají k jihu,

vyzul jsem v rákosí všecky své křápy, tíhu

a letěl za nimi přes čirý čistý den.

Jestli jsem miloval, pak zakalenou hněď

psích očí podzimu, věrného psa, jenž stárne.

Strašný stesk míjení na této zemi marné,

pod nebem němoty, jež nemá odpověď.

(Ivan Blatný, Melancholické procházky, 1941)

vilém reichmann, ecce homo, 1947

Skvělým doplněním této výstavy může být projekt Marie Klimešové (mimochodem kurátorky výstavy Roky ve dnech) v Západočeské galerii v Plzni, kde se jí podařilo z jediné soukromé sbírky doktora Jana Vykoukala vytvořit celkem obstojný obraz o Skupině 42. Výstava končí už 18. září a Plzeň není tak daleko, což?

františek hudeček, sureálné městečko, 1939

A teď zase z jinýho soudku. Jan Merta vystavuje v Topičově salonu, který se řadí do skupiny galerií s příjemným počtem místností a milým panem kustodem (podobně jako Galerie Zdeněk Sklenář). Mertovy obrazy jsou podány v přijatelném množství a s cedulkami, které výrazně napomáhájí interpretaci obrazů. Víc vám neřeknu, zajděte se tam podívat.

A na závěr ještě jeden zajímavý projekt. V areálu Psychiatrické léčebny Bohnice byl přesně před rokem otevřen nový výstavní prostor, který vznikl ze staré prádelny. Teď tam zrovna vystavuje Kamila Ženatá své prazvláštní představy, které šly úplně mimo mě, ale chtěla jsem vám ukázat fotky z vernisáže, protože prostory jsou to vskutku interesantní.