Až do 9. ledna trvá retrospektivní výstava méně známého, ne však nevýznamného, malíře Václava Boštíka (1913-2005) v Městské knihovně v Praze. Tento umělec hraje důležitou roli v české výtvarné postmoderně. Výstavní prostor se díky bohatému záběru Boštíkovy tvorby stává encyklopedií dějin umění 20. století. Sledujeme jeho vývoj od realismu a impresionismu, přes primitivní malbu, artificialismus, civilismus až k abstraktnímu expresionismu a geometrické abstrakci. Boštík nepopírá, že se inspiroval u vlivných osobností, jako byli Picasso, Miró, snad i Šíma, těžko říct, zda se někdy setkal s obrazy Rothka. O to ale nejde. Podstatnější než forma je malířova touha nalézt prvopočátek života, cestu ven z labyrintu lidského pachtění. Autobiografické výstavy ale díky své obsáhlosti často odvádějí pozornost od malířovy duchovní cesty, protože znásobením se transcendentní prožitek stává opakovaným a nudným. Což je škoda.
Takže si před výstavou pořádně odpočiňtě, dejte si kafe a nezapomeňte číst doprovodný text v expozici, v něm se totiž skrývá klíč k rozluštění Boštíkových obrazů a bez něj pak v obraze uvidíte opravdu jen "Mlhovinu", "Rýhování", apod...
Žádné komentáře:
Okomentovat